Tak tady máme opět po dvou letech Světovou ligu. Tato soutěž našim reprezentacím nabízí záruku dobrého mezinárodního styku. Nevím, zda by se českému hokeji povedlo zajistit přítomnost zúčastněných týmů pouze na "obyčejný" turnaj. Takže po této stránce určitě přínos.
Jako další přínos vidím možnost získávání zkušeností pro naše mladé hráče a hráčky bez zbytečného stresu z případných chyb.
V neposlední řadě za přínos považuji i pořádání této akce "doma". Náklady (alespoň tedy přímé na naše týmy) vidím nižší, než kdybychom museli jet do zahraničí.
Dalším pozitivem (i když tady si až tak jistý s efektem nejsem) je možnost vidět zahraniční týmy našimi trenéry a diváky. To by mohlo trochu pomoct začít reálně vnímat postavení našeho hokeje vůči mezinárodnímu podání. Často se ještě stále setkávám s pejorativním náhledem vůči soupeřům (vždyť to neumí a podobně). Realita je (a to je tedy můj názor) výrazně jiná. Naše okolí jde rychle dopředu (pamatujte na má slova za pár let v případě týmu žen Turecka), ale nejsem přesvědčen, že náš progres je stejně rychlý. Realitou je spíše náš pozvolný ústup z pozic v minulosti. V lepším případě zůstáváme na místě - jenomže okolí jde dopředu.
Necítím se povolaným zde uvádět podrobný rozbor, proč tomu tak je. Výprask českých juniorů do 21 let před pár týdny od Turecka v podobě výsledku 0 : 4 by ale možná mohl znejistět ty, kteří stále vidí český hokej tam, kde byl v minulosti.
Zkusím teď navázat na ty předešlé dva již ne plně optimistické odstavce dalšími, a doufám, že i trochu provokujícími.
Máme (sice oficiálně svaz, ale svaz není v jiné dimenzi než kluby) jasno, jak hodláme využívat tuto možnost pravidelného mezinárodního styku pro růst úrovně našich hráčů a hráček? Nebo to budeme brát, jak je dobrým zvykem, vždy pouze ad hoc? Udělat co nejlepší výsledek a nekoukat, co nás čeká v dalších měsících? Pro ty, co to nevědí - svaz dostává dotace od státu pouze za výsledky na MS a ME. Světová liga není při rozdělování dotací nijak zohledňována. I tak ale se již pár měsíců ve hnutí probírá možnost postupu a účasti ve druhém kole Světové ligy. Musím uznat, že ve svazu se při zajišťování financí na tyto akce (které mimo jedné alternativy u žen v Dublinu budou mimo Evropu) dokazuje, že když se chce, tak hodně věcí jde. Tady musím vyslovit odpovědným činovníků pochvalu. Jinou otázkou již je, zda se při plánování mezinárodního styku zvažuje i efektivita vložených financí. Osobně mám značné pochybnosti.
Když se vrátím dva roky zpět, v čem došlo ke změně, v čem jsme se poučili? Před těmi 2 lety muži nepostoupili (i když nakonec druhé kolo WL hráli díky neúčasti těch, co se kvalifikovali), ženy postoupily z posledního postupového místa a zápasy ve Valencii - to byl tvrdý náraz na realitu. Díky tomu, že tyto zápasy bylo možno sledovat na internetu jsme si všichni, včetně hráček, mohli udělat přehled o situaci. A byl to fakt tvrdý náraz. Obyčejná hluboká defenzíva s cílem dostat co nejméně gólů. Prsty na rukou stačily na spočítání, kolikrát se naše reprezentace dostala v zápase do útočné čtvrtiny. Naplno se ukázaly všechny naše nedostatky.
A teď tedy, proč jsem napsal, že mám pochybnosti. Nedostatky byly obnaženy naplno. Udělali jsme ale něco proto, abychom alespoň nějaké jejich procento za ty dva roky odstranili, když ne úplně, tak alespoň částečně? Byly klubovým trenérům sděleny a byl jim navržen postup, jak na odstraňování pracovat? Nevím o tom!
Zohledňuje se při účasti ve Světové lize, že za rok budou naše týmy hrát B divize a tím i o dotace od státu na další minimálně 2 roky? Pokud odpovědí bude, že ano, že hráči a hráčky získají zkušenosti, tak tento argument neberu. Valencie u žen byla svým způsobem traumatizující zkušenost. Nebo se dají výprasky nazvat jinak? Zkušenosti dle mého názoru hrají výraznou roli při zápasech s vyrovnaným soupeřem. Tam odvaha a kvalita jedince může být tím jazýčkem na vahách výsledku. Když ale něco neumím, tak se můžu snažit sebevíc. Když mi nejdou nohy, tak časem odejde i mozek - to platí stále, ať se nám to líbí nebo ne.
Nechci, aby mé názory vyzněly jako pesimizmus před Světovou ligou. Pro zamyšlení se ale snad nejsou úplně zbytečné. Věřím, že oba reprezentační týmy podají dobré výkony. Proto se rád také na ně chci jet podívat. A tak trochu bych chtěl vidět, že se nebude opakovat již letitý evergreen. Naše týmy na akcích vždy bojují a nedá se jim fakticky nic moc vytýkat. Jen ten červíček - není to pozdě, dřít až na akci?
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat