V tomto víkendu jsem chtěl vidět extraligový zápas mužů Slavia a Bohemians. Oba týmy patří ke špičce v ČR, hraje v nich hodně reprezentantů a hlavně derby má vždy svou - někdy až vypjatou - atmosféru.
Zápas jsem viděl a musím hned úvodem říct, že v něm bylo hodně co k vidění.
Nebyl to tak pěkný hokej jako v souboji Slávie s Liticemi, ale rozhodně si nedovolím říct, že by neuspokojil, Byla to bitva dvou rozličných taktik. Slavia se snaží hrát v neustálém pohybu hráčů i míčku, taktika Bohemians se snaží v maximální míře využívat kvalitu jednotlivců. Slavia je na začátku zvolené cesty, nutnost kvalitní kondice pro zvolený způsob hry se zatím promítá i do značného počtu nepřesností nebo i přímo chyb. Já si můžu dovolit nebýt tak kritický k hráčům Slavie jako trenér Babický. Všechno chce svůj čas. Ale Babický má pravdu v tom, že dostatek času není a nebude nikdy. Proto musí být paralelně vedle sebe zvyšována fyzická zdatnost každého jedince a současně se musí pracovat na preciznosti. Pak i počet chyb (fakticky nevynucených) bude v čase nutně klesat. Tento postup pochopitelně přinese brzy i únavu hráčů a může dojít i k útlumu hry týmu. Ale po určité době (odhaduji to ještě cca na 3 měsíce) se dostaví i ten očekávaný efekt. Pak již přijde i radost :-).
Trenér Bohemians M. Kolář respektuje strukturu svého kádru, nechává ty kritické prvky hry na zkušených a současně trpělivě zvedá kvalitu mládí. Je to fakticky z nouze ctnost, ale jsem přesvědčen, že je to v jeho situaci cesta správná.
To, co bylo zmíněno výše, bylo v plném rozsahu vidět i v zápase. V první čtvrtině byly oba týmy úspěšné z TR. Nejdříve ve čtvrté minutě zajistil Slávii vedení Vohnický, v desáté vyrovnal Peřinka stav na 1 : 1. Již v této části byly vidět důsledky taktiky obou týmů. Bohemka vyčkávala na soupeře od poloviny hřiště a snažila se o rychlé protiútoky. Slavia praktikovala aktivní presink a neustálé vracení se "před míč" u všech hráčů. V útočné činnosti Slávie bylo ale díky snaze o rychlost provádění a někdy i díky nezvolení správné varianty řešení i dost nepřesností. Dokonce jsem si začal klást otázku, zda ten větší počet možných řešení v konkrétních herních situacích nebyl až na překážku pro volbu toho optimálního.
Nejvíce to bylo vidět ve druhé čtvrtině, kdy si Slavia nevypracovala fakticky žádnou gólovou šanci, a naopak, právě díky chybám Slávie měla Bohemka několik slibných akcí a ve 26. minutě šla po úspěšném zakončení Plochého do vedení. Největším nedostatkem ve hře Slávie bylo, že si hráči neuvědomili, že neustálý vířivý pohyb a dlouhé vedení míčku jednotlivcem prostě k sobě nejdou.
Druhý poločas zahájily oba týmy - evidentně patřičně proškoleny svými trenéry - opět jako v začátku zápasu. Ve 44. minutě ale udělala defenzíva Bohemians fatální chybu uprostřed hřiště a rychlý protiútok zkušeně zakončil v samostatném nájezdu na brankáře Kyndl. To Bohemkou otřáslo více, než se zdálo a Slavia toho využila k další ráně. Již v 47. minutě zakončil individuální průnik Ortegy po pravé straně Svatoň (ano, již třetí generace v sestavě Slávie) do odkryté poloviny branky a Slavia vedla 3 : 2.
Poslední čtvrtinu zahájil individuální průnik Plochého, ten ale na rozdíl od Kyndla svou šanci neproměnil a to se nakonec ukázalo jako rozhodující pro celkový výsledek. Slavia si již výsledek pohlídala.
Celkově:
TR: Slavia měla pět, dala jeden gól, Bohemians šest, také jeden gól. Takže opět efektivita nic moc.
Perlička: zahájení druhé čtvrtiny provázel neuvěřitelný chaos. O co šlo? Slavia prostě zahájila hru po písknutí rozhodčích jediným hráčem, který byl v té době uprostřed hřiště. Následující dohadování potvrdilo, že ne všichni hráči znají pravidla v plném znění. Ale jsem přesvědčen, že v dalších zápasech si již oba týmy dají na tuto situaci pozor.
Emoce: ty tradičně v tomto derby pracují, nebylo tomu jinak ani dnes. Je potřeba ocenit roli trenéra Bohemians Koláře, který několikrát svůj tým razantně uklidňoval. Jinak některé diskuse s rozhodčími (Toth a Holek) mohly mít i dohru v podobě karet. Pro rozhodčí jsou takovéto situace velice obtížné. Najít ten správný metr, kdy ještě slovní projevy pustit a kdy již trestat, to je někdy skoro nadlidský úkol. Když již zmiňuji rozhodčí - nedá se říct, že by se nedopustili chyb. Zápas byl hodně rychlý, akce se přesouvaly neustále z jedné strany na druhou a tak uznávám, že vždy ani nemohli vidět, zda k chybě došlo. Rozhodně na jejich výkonu oceňuji, že nechtěli být ústředními postavami zápasu. Co již moc neberu byla velice častá kritika jejich výkonu. Kdo chybu neudělá? Když ji může udělat hráč, proč ne rozhodčí? Fotbalové MS s fatálními chybami rozhodčích není zase tak daleko v minulosti.
Jednu situaci, kde jsem s jejich rozhodnutím nesouhlasil, ale zmínit musím. Hráč je odpovědný za své konání po celý zápas. Rozhodčí má jenom posoudit, zda šlo o přestupek úmyslný nebo neúmyslný. Když ale dojde k faulu, tak to je faul vždy. A můj názor je, že pokud dojde k zákroku tělem ("dohrání akce až do soupeře"), tak trest v podobě karty prostě přijít musí. Pozemní hokej se vyvíjí - od sportu gentlemanů k normálnímu kolektivnímu (a tedy i kontaktnímu) sportu. Nevytvářejme ale u hráčů špatné návyky - prostě co víme, že je trestáno na mezinárodním fóru, to trestejme i doma.
Závěrem: troufnu si trošku věštit. Pokud bude více takovýchto zápasů jako byl zápas Slavie s Liticemi i teď s Bohemians, tak očekávaná krize mužského hokeje rozhodně nebude tak velká :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat