Day 1 – Mikkel Steinmetz, Denmark
It feels
like first day of school. Almost from the first minutes there was talk from
everybody. Almost immediately we presented ourselves and goals for
the TCP in Bloemendaal. Right after the presentation we drive to the pitch and watch two games
where 4 groups have to analyse one team each. It was freezing cold at the
venue, but that does not stop hockeycoaches! After the dinner, we had the time to make the gameplan for a game
against the team we analysed today… At 2 am, we go to sleep and look
forward to another long exiting day!!!
Vyznačený text říká o tom, jak tito
trenéři analyzovali hru týmů. Může zaznít otázka „no a co“? No to, že jsem si
jistý, že u nás toto moc trenérů nedělá. A doslova vykřičníkem jsou další
slova, že večer měli tito trenéři za úkol vypracovat herní plán pro zápas proti
analyzovanému soupeři. Jsem si opět jistý, že v jejich analýze nezazněla ta
proslavená věta „hrajte svoji hru“, kterou hráči u nás od svých trenérů slyší ještě
i v dnešní době. S různou formou záznamů zápasů je možno pracovat již
cca 25 let. A přesně tak dlouho by tato věta již měla patřit historii.
Návod pro hráče: Pokud tuto větu od svého trenéra uslyšíte, ptejte se, co to
je, ta „naše hra“ a také se ptejte, co hraje soupeř. Trenéři mají také své
úkoly a vy jako hráči máte právo na informace.
Na některé myšlenky si zde dovolím upozornit, zájemci si
můžou najít celý materiál na uvedené adrese.
1.
„Výrok „Fotbal není věda“. I kvůli tomuto klišé český fotbal od roku 2004
upadl do pasivity a zaspal vývoj.“ Na důležité změny ve hře upozorňoval Jaroslav Hřebík
mnoho let. Málokdo ho ale poslouchal.
Poznámka Poludvorný: Bohužel
často podobný názor slyším i na hokeji. Ale ptám se: nezaspali jsme náhodou
také a nespíme ještě teď?
2.
„Pokud chcete překonat obranný blok, tak musíte mít
jinak vyvinutý způsob hry. Hráči musejí lépe pracovat na velmi malém a těsném
prostoru. A ještě v součinnosti, kde je pojem časoprostoru strašně důležitý.
Musíte se uvolnit a získat svůj prostor timingově správně minimálně s jedním
nebo ideálně s více spoluhráči. Například v Barceloně na tom pracovali deset
let, než se jim to povedlo.“
Poznámka Poludvorný: Zabýváme se tímto problémem
vůbec? Podle mého názoru nám zatím stačí ten obranný blok, když jej
praktikujeme sami. Pokud někomu u nás pojem „časoprostor v hokeji“ něco
říká, rád se omluvím.
3.
„Talentovaní sportovci se rodí pořád, záleží na tom,
jestli je správná spolupráce sportovců s lidmi, kteří je řídí a sportovně
vzdělávají. Jestli se to sladí, tak je potřeba, aby neměli špatné návyky z
mládí. Protože pak je stěží předěláváte. Jestliže hráč získá špatný návyk, tak
ho ve hře používá.“
4.
Takže je nutné, aby byl hráč
i při převzetí míče v pohybu? „Už před deseti lety jsem si všiml a upozorňoval, že Španělé příjmem míče
obcházejí soupeře. Zatímco v Česku jsme měli v metodice za důležité, abychom
zpracovali míč, a teprve pak řešili, co dál. Španělé to ale zvládnou jedním
dotykem. Když mají soupeře na jedné straně, tak balon převezmou na druhou a
protihráče jednoduše obejdou.“
Poznámka Poludvorný: smutné je, že toto nám předváděl již asi v roce 1996
Bernhard Peters na semináři v Nymburce. Když se koukám na tréninky dětí,
stále dominuje nácvik na místě a hlavně aby přihrávku naše děti chytly. To je
náš hlavní cíl. Způsob již neřešíme vůbec. Není to smutné?
5.
Dokážete říct, jaký fotbal
se bude v budoucnu hrát?
„Naznačují nám to španělské a německé týmy, jakým směrem jdou a jak se
vyvíjejí. Za pět nebo sedm let už to nebude tak, že hráči v obranné fázi
vytvářejí tlak na soupeře jako v současnosti. Tlak už bude takzvaně sprintový.
Tento tlak se bude muset v útočné činnosti překonat zase sprintově a strašně
rychlou hrou. Tedy prudšími přihrávkami, zvýšeným počtem náběhů za obranu atd.“
Poznámka Poludvorný: a jsme zase u té „neoblíbené“ kondice.
Bez ní to fakt prostě nepůjde.
6.
A když se soupeř dokáže
zformovat do obranného postavení?
„Pak vaše hra bude vyžadovat jednoznačně správné
činnosti, vědomé součinnosti ve více hráčích. Podobně jako jsou signály v
basketbalu nebo ve futsalu na malém prostoru. Hráči budou muset o sobě víc
vědět. Hlavně se ale budou uplatňovat rychlí hráči, kteří budou správně cítit
herní situaci. Znovu jde o timing a prostor, tedy časoprostor. Týmy, které
tohle všechno mít nebudou, těžko zaznamenají nějaký úspěch, těžko překonají
obranné bloky.“
Poznámka Poludvorný: a jsme u toho plánu
7.
Hračičky typu Ronaldinha,
který byl s míčem skvělý, ale příliš nesprintoval, už ve fotbale neuvidíme? „Je to logické. V současné době je hodně důležitým faktorem čas. Musíte co
nejrychleji využít soupeřovu ztrátu míče, než se dostane do správného obranného
postavení, a zaútočit. Říkáme tomu přepínání. A když se pak ocitnete ve výhodné
pozici, třeba tři na dva, nesmíte z výhody udělat nevýhodu. Jakmile se soupeř
stačí zformovat, tak je to úplně špatně. Podle toho musíme hráče posuzovat.
Hračičkové, o kterých mluvíte, většinou hru zdržují. Nechají postavit soupeře
do správného obranného postavení, které se pak už těžko překonává.“….“Lépe se
vám totiž útočí, když máte prostor před sebou, než když už v prostoru jste. Strašně
důležitým faktorem v útočné činnosti bude i to, že hráči si nevytvoří prostor
jenom pro sebe. Půjde o vědomou manipulaci s prostorem pro spoluhráče.
Například něco podobného, jako jsou clony v basketbalu.“
Poznámka Poludvorný: i o té rychlosti a osobní odvaze
hráčů jsem zde na blogu již psal po HMS v Lipsku. Nehrát alibisticky vždy
dozadu, protože to je ta situace, o které mluví pan Hřebík „nesmíte udělat z výhody
nevýhodu“.
Co závěrem? Zabývá se
někdo v hokeji těmito otázkami? Nevěřím tomu! Budu se tedy opakovat: Učme
se z fotbalu!
Vysvětlivka: texty se žlutým podtiskem jsou citace z uvedených webů.