Ženy dohrály druhé kolo World League ve Valencii. Protože ve stejném městě byla tatáž soutěž za účasti reprezentace žen i před pár lety, byl jsem hodně zvědavý, jak to dopadne.
A musím hned na úvod napsat, že to bylo úplně jiné vystoupení než před pár lety. To minulé byla svým způsobem nedůstojná prezentace českého hokeje, kdy hlavním cílem bylo dostat míček co nejdál od vlastní branky, chvilinku si oddechnout, než zase soupeř přijde. Můj názor na Valencii roku 2017 je pochopitelně odrazem účinkování ženské reprezentace v zápasech, které bylo možno sledovat na internetu. Nemusí tedy být úplný, mohly být věci, které v zápasech bez televize mohly uniknout.
Výše zmíněný omezený rozsah sledování zápasů ale v žádném případě nesmí být příčinou nezmínění výrazných pozitiv, které se ve hře české reprezentace objevily.
Jako úplně zásadní hodnotím něco, co trenéři dokázali, ale já se o tom nechci zde rozepisovat :-).
Dalším výrazným pozitivem byla snaha o protihru, založenou na kombinaci. Tým neměl problém pronikat kombinací až na útočnou čtvrtinu soupeřů a do zakončení. Koneckonců, o něčem mluví i počet vstřelených gólů.
Další výrazný posun byl vidět v defenzivě týmu. Byl tam nejenom řád, ale, a to hlavně, nebývalý prvek ve hře českého týmu. Po hodně a hodně dlouhé době dokázal náš tým aktivně napadat soupeře ve dvou i třech hráčkách. Jednoznačně obrovský krok vpřed.
Takže, mne osobně se účinkování žen ve Valencii v roce 2017 líbilo.
Lze si pokládat otázku, zda to nebyl vrchol možností stávajícího týmu? Můj názor je, že nebyl. I ve Valencii byly vidět prvky, na kterých lze dál pracovat.
Jako první je efektivita TR. Do ME v srpnu je ještě značný časový prostor na zlepšení. Tím spíše, že u týmu je Tomáš Procházka, jeden z nejlepších exekutorů TR v posledních letech. Určitě má co hráčkám ukázat i je naučit.
Druhým prvkem, kde lze dosáhnout výrazného zlepšení, jsou nevynucené chyby. Hráčky již mají zdravou sebedůvěru, je žádoucí koncentrovat se speciálně na nepřesné přihrávky. Je potřeba mít na paměti, že nepřesná přihrávka má jeden nepříjemný výsledek - hraje soupeř.
Dalším prvkem, který je desetiletí evergreenem českého hokeje, je kondice. Neznám hodnoty výkonnosti hráček v této oblasti, ale průběh zápasů se Španělskem, Ukrajinou i poslední s Ruskem o něčem mluví. Ve třetí a hlavně čtvrté čtvrtině zápasu se Španělskem tým vypadl ze své hry a tlak Španělek byl pak drtivý. Můžu se mýlit, ale jsem přesvědčen, že to byl odraz únavy. Nejdříve odešly nohy a následně i mozek.
O optické spokojenosti nebo nespokojenosti s celkovým účinkováním týmu rozhodl jeden zápas (jako již skoro pravidelně). Byl to zápas s Ukrajinou. Byla částečně smůla, že v tom klíčovém zápase byla soupeřem právě Ukrajina. Může zaznít názor, že o čem mluvím, když ve skupině v prvních 2 zápasech Ukrajina nebodovala. Jenomže to je právě ono. Výkonnost Ukrajiny má již léta své zákonitosti. A mezi ně patří i fakt, že nejlepších výsledků dosahuje v zápasech uprostřed turnajů.
Tento zápas jsem neviděl, ale troufnu si říct, že hra našeho týmu nesla následky únavy, kdežto Ukrajina byla právě nahoře. Většinově se takovýmto zápasům říká den blbec, ale fakt jsem přesvědčen, že prvotním důvodem byla nakumulovaná fyzická únava.
Myslím si, že prohra v tomto zápase byla pro tým i pro trenéry zklamáním. Ale tak to již ve sportu chodí.
Protože považuji kondiční připravenost za prvek, na kterém se dá zapracovat do ME, dovolím si jeden svůj názor, který je ale podepřený letitými zkušenostmi. Spoléhat se na to, že hráčky (ale i hráči) se budou připravovat individuálně, to je v české kotlině iluze. Jsou a budou pochopitelně i výjimky, které skutečně něco udělají, jenomže pro výkonnost týmu jsou i výjimky málo. Stejně tak nejsem vůbec přesvědčen, že příprava ve fitcentru je to pravé pro kondiční připravenost týmu. Nejsem proti fitcentru, považuji jej ale za výbornou nadstavbu (a dokonce i za žádoucí). Základem ale stále, podle mého názoru, je "mít naběháno". Při stávající situaci, kdy Slavia tvoří cca 80% týmu z hráček působících v Čechách se řešení přímo nabízí. Tím spíše, když členem realizačního týmu je i trenér Slavie Michal Toms.
Co závěrem? Trenéři i hráčky si zaslouží ocenění i poděkování. Dělali ve Valencii radost!
Nejbližších 12 měsíců bude ale nesmírně náročných. Pro plánování to bude chtít analytické váhy.
