v halovém hokeji. Některé skutečnosti stály za zaznamenání.
Nejdříve porovnání vývoje věkové struktury jednotlivých týmů. Možná zazní otázka proč? No proto, že za necelý rok se nejdříve v ČR uskuteční A divize ME žen a hned v únoru 2018 Mistrovství světa
v Berlíně. Protože lze reálně předpokládat, že mistrovské týmy se budou významnou mírou podílet na nominacích na tyto akce, jde alespoň z mého pohledu o informace, které mají svou váhu.
Neporovnávám všechny týmy, protože u Německa startoval jiný tým než vloni a Švýcarky a Belgičanky byly nováčkové.
Club Campo zvolil zajímavý přístup: všech 5 hráček, které hrály za Španělsko ve Valencii na World League II, nechal klub odpočívat. Ani jedna z nich ve Wettingenu nebyla. Přitom nešlo o žádné nezkušené hráčky: brankářka Ruiz Castillo, (věk 26, odehráno za Španělsko 69 zápasů před Valencií), Rocio Gutierrez (31 let, 97 zápasů), Beatriz Perez (26 let, 120 zápasů), Maria Lopez (26 let, 111 zápasů, Belen Iglesias (20 let, 3 zápasy). Takže z týmu, který před rokem hrál v Minsku byly ve Wettingenu pouze 3 hráčky!
Kampong opět poslat tým, složený z mladých hráček, stejně jako vloni.
V příspěvku "Co lze čekat v halovém hokeji žen" z 21.2.2016 zde na blogu jsem psal, že generační výměna bude čekat Minsk. No, jak se s tím tento klub vypořádal, to tedy bylo pro mne hodně velké překvapení. Snížit za rok věkový průměr o 6 let a ještě hrát finále, noo, tomu tedy říkám výkon.
Arminen zachoval tým bez výraznějších změn, všechny klíčové hráčky ve Wettingenu byly.
Jedna zajímavost: u týmů vyznačených žlutou barvou došlo během roku ke změně trenéra.
U Slavie ve Wettingenu v porovnání s Minskem nebyly Bížová, Hrachová, V. Nováková, Reichlová, Reinosová. Pozornému čtenáři určitě neuniklo, že jedno jméno chybí. Je to prosté, v Minsku měla Slavia pouze 11 hráček. Na české poměry šlo tedy ve Wettingenu o výrazné oslabení. Za pozornost stojí ještě jedna skutečnost: ze Slavie bylo ve Valencii i ve Wettingenu 7 stejných hráček. Myslím, že více o tomto tématu psát nemá cenu.
Co bych ale zde rád napsal je můj obdiv k Dukátové, T. Mejzlíkové, Poloprutské a Capouchové. Ti, co zápasy viděli, museli také vidět, jak uvedené hráčky šly až přes práh svých možností. Kdysi jsme tomu říkali "na krev". Bylo to fakt obdivuhodné. Z mladých hráček se k nim přidala N. Nováková. V bráně byla již tradičně oporou Vančurová, která pochytala i nemožné. Bohužel to na udržení nestačilo. Zde bych také chtěl dát jednu radu mladým hráčkám, pro které to byla velká škola. Nikdo od nich neočekával, že by rozhodovaly zápasy. Jen jsem moc nerozuměl tomu, že se nepřidaly k již uvedeným a tzv. alespoň "nejezdily po zadku". Není důvod je kritizovat, protože i samotné měly možnost vidět, kde mají ještě rezervy i to, že naše liga pro Poháry není měřítkem. Jejich růst závisí hlavně na nich!
Co turnaj ukázal? Potvrzuje se vývoj z nedávné minulosti. Halový hokej 4:4 výrazně zlepšil defenzivu týmů. K jejímu překonání je potřebná individuální rychlost hráček s míčkem. Žádný alibizmus a přihrávky dozadu, prostě rychlý průnik do ještě nepostavené zóny soupeře.
Dalším prvkem, který se zde prezentoval, byly kolmé míče středem na vrchol kruhu soupeře. Jde o nesmírně účinný prvek a naše hráčky jej musí zvládnout včetně návazného řešení, když kolmou přihrávku zvládnou.
A stálý evergreen, trestné rohy.
Účinkování našich týmů v Pohárech moc radosti z výsledků nepřineslo. Ženy Slavie sestoupily do B divize, muži Bohemians dokonce do C divize.
Před rokem (7.2.2016) jsem zde na blogu v příspěvku "Konec domácí halové sezóny 2015/2016" napsal: "Nečeká nás v krátké budoucnosti sešup z pozice jedné z evropských velmocí v halovém hokeji do průměru? Nebudou účasti v A divizích v krátké budoucnosti pouze vzpomínkami?" A přidal jsem "Bojím, bojím"
Teď místo závěru: já ten sešup rozhodně nepřivolal. Takový šaman nejsem. Ale není to náhodou sešup?
Žádné komentáře:
Okomentovat