Blíží se Konference
Českého svazu pozemního hokeje (3.11.2017), která mimo jiné zvolí i vedení
českého pozemního hokeje na další 4 roky. Co vše by Konference měla přinést?
Prvním
okruhem, který vyřeší, bude personální obsazení Předsednictva a Presidenta ČSPH
na další čtyři roky. Co se zde dá očekávat? Osobně nevidím žádné dramatické
volby nové „vlády“ českého hokeje. Nepředpokládám žádný extrémní zájem o funkce
z řad nových zájemců. Opak by mne hodně moc překvapil.
Nevidím
důvod na protikandidáta vůči stávajícímu presidentovi G. Schildersovi a tak
považuji za jednoznačné, že Gino bude šéfem svazu i na další volební období
(pokud by si to tedy nerozmyslel on).
U
voleb do Předsednictva by se ale kluby měly nad některými posty v Předsednictvu
zamyslet a navrhnout kandidáty minimálně na posty šéfů reprezentačního úseku,
domácích soutěží a sponzoringu.
Reprezentace
neměly svého šéfa celé končící volební období. A to jsou stále nejlepším
marketingovým produktem, který český hokej má. Proto by měly svého šéfa mít.
Domácí
soutěže stále řídi Petr Doležal. Nemám jedinou výhradu ke kvalitě jeho práce.
Potřebnost nového šéfa domácích soutěží vidím ze dvou důvodů. Prvním podle mého
názoru je, že je jako zaměstnanec svazu i členem Předsednictva (a nejenom on).
Tato kumulace není dobrým řešením, zaměstnanci by již ze struktury řízení neměli
být členy Předsednictva. A domnívám se, že zvolení nového šéfa pro úsek
domácích soutěží by přivítal i Petr Doležal. Na něm, jako zaměstnanci svazu, by
i tak zůstal značný objem jeho dosavadní práce.
Sponzoring
– na úvod již klasické rčení „nakonec jde vždy o peníze“. Poslední roky nebyly
po finanční stránce pro ČSPH špatné. Spíše naopak. Jenomže příjmová stránka
byla závislá až v nebezpečné míře na příjmech od státu. Nejsem si moc
jistý, zda stávající politika v dotační a grantové oblasti bude nadále tak
štědrá, jako teď. Volební období je na 4 roky a za tuto dobu se může i v oblasti
politiky státu v oblasti dotací hodně změnit. Měli bychom být připraveni a
mít vícezdrojové financování. Český svaz by prostě měl mít generálního
partnera. A proto vidím jako žádoucí mít v Předsednictvu někoho, kdo se
bude této oblasti věnovat. Pochopitelně, měl by se věnovat i dotacím a grantům.
U personálního
obsazení se zastavím ještě u jednoho problému, který se sice nebude řešit na
Konferenci, ale měl by být vyřešen dle možností co nejdříve. Jde o obsazení
pozice generálního sekretáře ČSPH. Tato pozice má totiž nezastupitelnou roli.
Je obecně známou skutečností, že člověka na tuto pozici ČSPH hledá. Zatím ale
bezvýsledně. Tak mne napadlo (a je to jen a pouze můj osobní názor), zda jedním
z důvodů dosavadní marné snahy nejsou i nároky na tuto pozici, které byly
definovány v požadavcích. Bylo by určitě výborné najít člověka, který by
všechny požadavky splňoval. Když to ale nejde takového člověka najít, nestálo
by za zvážení slevit z požadavků? Výraznou úlevou v nárocích na tento
post by mohlo být například i zřízení pozice pro sponzoring v Předsednictvu
(více v předešlém odstavci).
Český
svaz má několik profesionálních zaměstnanců. Jejich řízení má vykonávat
generální sekretář. On má být odpovědný za fungování sekretariátu jako servisního
zázemí pro Presidenta i Předsednictvo. A při realizaci strategie (více v dalším
textu) by měl být klíčovou osobou.
Tolik
tedy k personálním otázkám.
Druhý
okruh, který by měl být předmětem diskuse na jednání Konference, by měl být
Strategický plán minimálně na roky 2018 až 2021. Proč zrovna strategie?
Český
pozemní hokej v posledních letech trochu ze strategie uhnul. Před 8 lety
byla vytvořena Vize. V současnosti se podle mne této myšlence věnuje pouze
president ČSPH. Pozemní hokej v ČR by měl mít novu Vizi (nebo strategii,
říkejme tomu, jak uznáme za vhodné).
Jinak
si v neustále tvrdší konkurenci připravuje cestu k zániku. Již dnes
je z pozemního hokeje něco jako „sekta“. Důkazem jsou věty typu „co nám to
ten člověk povídá, vždyť ani nehrál hokej!“. My to přeci víme vše nejlépe. Proč
bychom akceptovali a přebírali již prověřené a fungující myšlenky a procesy z prostředí
mimo hokej? Realita je ale krutá již teď. Neumíme řídit ani sportovní klub a
děláme to jenom dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nemáme žádné manuály z oblasti
řízení, jak rozdělovat kompetence v klubu, jak plánovat. Vůbec již
nemluvím o manuálech popisujících jak založit klub, jak pracovat s financováním
pomocí grantů a dotací. O tom, jak pracovat s lidmi ani nemluvím. Všechny
obory lidské činnosti mají své manuály, na některé existují dokonce vědné obory
na univerzitách. To vše má ale zásadní vadu: NENÍ TO Z HOKEJE! Tak co by
nám kdo povídal, že?
Dle
mého názoru by měla takováto vize mimo jiné obsahovat:
1. Myšlenky, jak
dosáhnout vyšších příjmů, které nebudou závislé na vládě nebo ministrech
2. Myšlenky, jak
přitáhnout zpět do hnutí bývalé hráče a hráčky
3. Myšlenky, co nabídneme
hráčům (včetně dětí!), kteří z různých důvodů nemůžou nebo nechtějí
provozovat hokej na top úrovni
4. Myšlenky, jakou
cestou (cestami) rozšířit hokej do nových lokalit (zatím hledat lokality, které
nejsou příliš vzdálené stávajícím klubům). V této oblasti vidím jako
velice důležité i obnovit pozemní hokej na Moravě (v první etapě v Brně a
pak v lokalitách mezi Brnem a Olomoucí).
5. V návaznosti na
předešlý bod (rozšiřování hokeje do nových lokalit) řešit i zřizování regionálních
orgánů pozemního hokeje. Kdo jiný než lidé z regionů nejlépe zná situaci v regionu?
A kdo jiný než oni poskytuje větší šanci, že budou znát i osoby, které o
prostředcích pro jednotlivé sporty v regionech rozhodují? Kdo jiný než
regiony by měl žádat o dotace a granty na krajské úrovni? Zdroje na financování
regionů jsou na úrovni MŠMT. Jenom je zřídit a pak žádat. Partnerem pro regiony
by měl být generální sekretář ČSPH, protože centrální myšlenka rozvoje musí být
zachována.
Již
jsem zmínil, že se strategií zabývá i president ČSPH. To jsou ty jeho myšlenky
příspěvků hráčů, registrace rodičů a dalších osob s cílem zvýšit příjmy z členské
základny. Takto získané zdroje chce Gino investovat například do kroužků,
svazových trenérů, turnajů a propagačních aktivit. V konečném důsledku by
takovéto investice měly generovat více hráčů.
Samozřejmě,
uskutečňování jednotlivých strategických kroků bude vyžadovat investice. Výše
uvedené myšlenky jasně ukazují důležitost potřeby vyšších příjmů.
Pokud
jsem neinterpretoval myšlenky Gina přesně, omlouvám se. Pozorný čtenář si
určitě všimne, že některé myšlenky jsou původem od Dušana Hrazdíry. Pokud jsem
je správně neinterpretoval, rovněž se omlouvám. Nejde ale teď o přesné
znění jednotlivých myšlenek. Konference by dle mého názoru měla uložit
vypracování nové Vize (strategie) v nějakém časovém horizontu. V tomto
horizontu by měla proběhnout široká diskuse nad obsahem, termíny a náročností
jednotlivých oblastí Vize. V diskusi by neměl být odmítán jakýkoli názor,
který zazní. Jde o to, že finální podoba by ale měla (a dle mého i MUSÍ) být
akceptována většinou.
Mějme
ale neustále na paměti jeden axiom: Jakýkoli systém, který dovolí idem, aby
rozhodovali o své budoucnosti, skončí tím, že zvolí bezpečnost a průměrnost.
Na
závěr pak ještě další axiom: Možnost má neobvyklou sílu, někdy větší než
skutečnost.
Takže
na Konferenci volte správné kandidáty a hlavně – respektujte pak názor většiny.
