Světová liga - díl třetí

Přiznávám se, že nevím jak začít. Jsem moc zklamán výsledkem týmu žen, jsem pozitivně překvapen výsledkem mužů. Pokud by to záviselo jenom na mne, tak do druhého kola bych přihlásil muže, ale nepřihlásil ženy. Proč právě takto? Muži dokázali více, než jsem čekal, a to nemyslím pouze výsledky, ale i způsob, jakým se tým herně prezentoval. Dokázali prostě prodat dlouhodobou práci s mladými a když k tomu přidali veteráni své stabilní výkony, výsledek se dostavil. Proto jsem názoru, že by měli pokračovat i ve druhém kole.
K týmu žen mám tedy výhrad více než dost. Generálně si dovolím tvrdit, že tým se od předešlé Světové ligy v Praze 2012 neposunul vůbec nikam. Toto tvrzení je možná tvrdé, ale dále jej budu dokládat i věcně:
1. tým nemá herní systém, který by hráčky měly zažitý. Může zaznít argument, kde jej hráčky měly zažít, když měly jako přípravu jeden pětidenní blok. A tady je první otázka: proč tomu tak bylo? Byly využity všechny možnosti za ten rok od Atén? Ještě se dále k tomuto bodu vrátím.
2. mám prostě dojem, že vedení týmu na lavičce nemá jasno, co kdo v zápase má dělat! Možná jsme v minulosti předběhli dobu, když náš realizační tým měl rozděleny úkoly v zápase a každý za něco odpovídal. Dnešní hokej je prostě nad síly jednoho člověka, aby na lavičce stíhal a zvládal vše. Jeden prostě musí odpovídat za hlídání domluvené taktiky vlastního týmu a reagovat, pokud soupeř změnil svou hru, kterou máme mít nastudovanou z videa. Další musí odpovídat za střídání hráčů. Další by měl sledovat hru soupeřova brankáře. A v ideálním případě ještě další by měl být mimo lavičky a  sdělovat své postřehy a podněty hlavnímu trenérovi pomocí komunikačního zařízení.
Trochu si uvedené prvky rozebereme blíže:
a) všechny lepší týmy mají své soupeře zmapovány z videa (silné stránky, slabiny, individuální schopnosti klíčových jedinců atd). Na jejich základě se volí konkrétní taktika pro daný zápas. Protože toto je odpovědností hlavního trenéra, měl by on i v průběhu zápasu sledovat jak jeho tým dohodnutá řešení realizuje a - a to hlavně - sledovat i to, zda soupeř nezměnil to, co jsme vyčetli z videa. To na jednu osobu je práce více než dost.
b) střídání hráček - toto je dle mého názoru jedna z největších slabin stávajícího vedení týmu. Tým praktikuje střídání v bloku 4-5 hráček (dle mého dojmu je střídání domluveno ještě před zápasem - ve smyslu kdo za koho a je stanoven orientační čas, kdy se bude střídat). Je to možné řešení, když na to není nikdo na lavičce, kdo by to řídil. Výsledek: vystřídání v bloku přináší ale určitý čas chaos, protože vyměnit půlku týmu je přeci jenom silný zásah. A za tento chaos také tým platí výsledky: stačí se podívat na zápis z utkání s Welsem vloni v Aténách nebo na dnešní zápas s Rakouskem. Co předcházelo inkasovanému gólu? Bohužel, tento problém padá výhradně na hlavu hlavního trenéra, protože jej nedokázal za rok od Atén odstranit.
O způsobu střídání krajních obránkyň jsem psal již včera, nemá cenu se opakovat.
c) sledování hry brankářky soupeře: každý člověk má někde slabinu. Úkolem realizačního týmu je tuto slabinu z videa odhalit a sdělit ji hráčkám. Pokud na toto nemáme vyčleněného člověka, výraznou pomocí je i pověřit náhradní brankářku, aby sledovala soupeřovou brankářku v akci. Posláním rezervní brankářky přeci nemůže být jenom si zápas odsedět na střídačce. Ale úkol jí musí dát vedení týmu.
d) jeden člověk mimo lavičku, v ideálním případě ve vyšší pozici nad hřištěm, než je lavička. Vzdálenosti a prostory z nadhledu jsou vidět výrazně lépe. Klíčové ale u tohoto člověka je, aby měl možnost bezprostředně předávat informace na střídačku. Zatím to bohužel u našich týmů moc nevidím.

A teď trochu globálnější pohled.

U žen nedošlo za rok a více (fakticky za roky dva od poslední Světové ligy v roce 2012) k žádnému viditelnému posunu. Je proto podle mého názoru nejvyšší čas si nejdříve položit několik základních otázek a pak na ně maximálně objektivně odpovědět. A z odpovědí potom formulovat strategii na další dva - tři roky. Pozor: nemusí to nastat - pak ale s největší pravděpodobností bude účast v B divizi žen v roce 2015 pouhým extempore a přijde šup šup zpět do C divize.
Jaké otázky - to je věcí řídícího orgánu = svaz, ale abych nebyl obviněn z alibizmu, budu dále  definovat otázky, které bych si kladl já:
1. Jaký je přímý přínos Chrise Fausta jako trenéra žen pro český hokej a výkonnost týmu žen?
2. Jaký je důvod, že je Chris Faust jako trenér na vedení týmů žen a juniorek sám? Zapojení Bížové na ME juniorek 21 beru jako epizodu, na ničem zásadním se v přípravě a vedení týmu nepodílela.
3. Provedl někdo objektivní vyhodnocení přípravných akcí v Německu (v hale i v PH), kdy je to vždy několika denní blok bez jakékoli možné regenerace v tomto bloku (to již vůbec nemluvím o způsobu ubytování při těchto akcích). Pokud by zazněl argument, že na vše nejsou peníze, tak to jenom podpoří můj názor nejet na druhé kolo Světové ligy žen a financovat potřebnější věci u tohoto týmu.
4. Může zaznít i argument, že to je jediná možnost, jak zajistit, že tým může s někým hrát. Pak bych se nutně musel ptát, v čem konkrétně, v jakých herních situacích v zápasech v Hradci Králové byl přínos posledního bloku ve Frankfurtu? Jsem hluboce přesvědčen, že v Hradci Králové by tým neskončil hůř než na třetím místě i bez akce Frankfurt.
5. Zabývá se někdo efektivitou vynakládání financí na přípravu týmu žen? Pokud ano, k jakým závěrům se došlo? Já si nemůžu pomoct, ale systém tvorby plánu přípravy a jeho zajištění je chaotické a pozdní. V plánech přípravy postrádám tréninky minimálně 3 měsíce před akcí, a to jak jednodenní tak i víkendové. Příprava ve středy je neefektivní a jsou to zbytečně vynaložené finance. Podstatně efektivnější je podle mého využívání víkendů. Jenom připomínám, že od konce soutěží na jaro měl tým žen přípravu jenom těch 5 dnů ve Frankfurtu. Víkendů přitom bylo po celý červenec a srpen dost.  Tady prostě musí zaznít základní otázka, zda nevyužívání víkendů není způsobeno právě tím, že trenér Faust víkendy nemá volno?
6. Zabývá se někdo seriozně rolí kondiční připravenosti našich hráček? Zde musím položit až drzou otázku, ale vím, o čem mluvím. Nehrál by náš tým lépe bez jakékoli herní přípravy, když by ale naopak byla odpovídající kondiční příprava pod správným dohledem?
7. Přemýšlí někdo nad faktem, že drtivá většina hráček reprezentace žen je z klubů Praga a Slavia a klade si otázku, zda by nemohla být alespoň základní koordinace příprav a hry těchto dvou klubů a reprezentací?

Otázek by asi mohlo být i více, ale pokud nezazní základní otázky a nebudou formulovány odpovědi a na jejich základě i nutné závěry, tak lze pokračovat nadále stejným způsobem. Jak to dopadne při této volbě již  víme, protože to již minimálně 2 roky zažíváme. Výsledkem ale bude, že nám pozvolna bude stárnout jedna generace a tato generace vlastně nedosáhne žádného výrazného výsledku.  
Ale je to také volba.

Jak dál? Otázky, na ně odpovědi, závěry a tvrdá práce. A nebát se převzít model, který praktikují v mužské složce. Je vidět, že je to cesta účinná. Tak proč vymýšlet, když víme jak, Stačí se Babického a Ludvíka zeptat.