Na hřišti na Zeleném Pruhu se dnes odehrály finálové zápasy žen i mužů. Překvapení se nekonala, Slavia ovládla oba souboje a odvezla si oba tituly. Co jsme mohli vidět?
V prvním finále žen Slavie a Pragy se vyplnila ta část mé včerejší úvahy, že Praga se pokusí o úvodní nápor. A také další předpoklad, že pokud by jej dokázala gólově využít, zápas by mohl být pro diváky zajímavý.
Skutečně, Praga šla hned v 6. minutě do vedení gólem Nedvědové, která potrestala jedinou chybu brankářky Slavie Vančurové v celém zápase. Slavii gól evidentně rozhodil, celý první poločas měla problémy založit souvislou akci a ohrozit branku soupeře. Hrozila jenom z TR. Za první poločas měla tři, sice bez gólového efektu, ale Praga opět tuto hrozbu podcenila.
A na začátku druhého poločasu Slavia trestala. Ve třetí minutě ze čtvrtého TR již byla úspěšná Adéla Mejzlíková a vyrovnala stav na 1:1. Tento vývoj pro změnu otřásl Pragou, vyrobila pár zbytečných chyb a za dvě minuty po prvním góle toho Slavia využila a úplně volná Tereza Mejzlíková poslala Slavii do vedení.
Tento stav vydržel až do konce, nezměnilo jej ani závěrečné vzepětí Pragy. Její snaha vyústila pouze v jediný TR, který výborně zneškodnila Vančurová.
Praga tak potvrdila i další mé předpoklady ze včerejšího příspěvku: slabá gólová potence Pragy a lepší kondice Slavie.
Slavia naplnila roli favorita, ale... jejím štěstím bylo, že dnes nehrála proti kvalitnějšímu soupeři. Protože mne osobně tedy hra Slavie vůbec nenadchla (a podle odezvy mezi diváky jsem rozhodně nebyl sám). Velkým problémem Slavie byla základní herní koordinace jednotlivců, výběr vhodných řešení herních situací a hlavně (a to pro mne bylo nepříjemné překvapení) neuvěřitelná nervozita i těch nejzkušenějších hráček. Chtěl jsem napsat reprezentantek, ale vzhledem k počtu reprezentantek v kádru Slavie raději znovu upřesňuji: myslím ty zkušené hráčky, které již mají odehráno kvantum těžkých zápasů. Právě ty dnes psychicky zápas neustály.
Celkově tak finále žen přineslo hlavně boj, hokejových akcí bylo minimum. Na finálový souboj to bylo jednoduše a prostě MÁLO.
Speciálně se musím - vzhledem k různým názorům po zápase - zastavit u rozhodčích tohoto zápasu. Babická i Holek zápas zvládli s přehledem a dle mého odvedli lepší výkon než oba týmy.
Mé předpoklady a očekávání pro finále mužů o vyrovnaném zápase Slavia smetla hned v první čtvrtině. V osmé, jedenácté a patnácté minutě nejdříve Piterák, pak Babický a Kyndl poslali Slavii do vedení 3:0 a to se pro další vývoj zápasu ukázalo jako rozhodující. Bohemka již nenašla sílu na zvrat. Sice ve druhé čtvrtině snížila na 1:3 gólem Železného, ale hned po zahájení druhého poločasu nejdříve Hoffmann a pak Piterák zvýšili skóre na 5:1 pro Slavii. Poté z TR korigoval na 5:2 za Bohemians Vohnický, ale pak přišla nejhezčí akce celého finálového dne. Při ukázce hokejové moderny míček bez prodlevy putoval přes 4 hráče Slavie, hráči Bohemians pouze pasivně přihlíželi a tak Urbanec neměl problém zasunout míček do odkryté branky. (U střelce toho gólu si úplně jistý nejsem, pokud se pletu, tak se omlouvám). V poslední čtvrtině jsme viděli ještě 2 góly Slavie (Svatoň a Vacek) a Slavia vyhrála finále jasně 8:2.
Slavii se vyplatila sázka na svůj náročný herní styl, hráči Bohemians v určitých fázích zápasu prostě nestíhali. V minulém příspěvku jsem psal, že výsledek může ovlivnit úspěšnost střelby TR. Oba týmy si toho byly evidentně vědomy a TR se vyhýbaly, jak to jen bylo možné. Pokud mne poznámky nepletou, tak za celý zápas byly pouze dva na každé straně.
Slavia vyhrála zaslouženě.
Rozhodčí Toth a Trávník měli ulehčenou roli díky klidnému průběhu zápasu, nebyli ani středobodem hry a tak lze jejich výkon hodnotit jako velmi dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat