Hned na úvod chci říct, že já osobně očekávám v roce 2015 mírně slabší výsledky reprezentací a opět mírně vyšší kvalitu i kvantitu práce klubů ve srovnání s rokem 2014.
Nejdříve reprezentace:
pokud bychom si vytvořili matematický model, ve kterém bychom zahrnuli postupové a sestupové soutěže (tj. nezahrneme HMS, protože tam přímý postup a sestup není), přiřadili za účast v A divizi 3 body, za účast v B divizi 1 bod, za účast v C divizi žádný bod a za účast v nižší divizi než C mínus 2 body, tak za rok 2014 bychom dosáhli těchto bodů:
muži + ženy za HME vždy 3 body, celkem 6 bodů
kluci i dívky U16 A divize vždy 3 body, celkem 6 bodů
junioři U21 C divize za nula bodů, juniorky U21 A divize za 3 body, celkem 3 body.
Reprezentace tak za rok 2014 získaly celkem 15 bodů.
Pro rok 2015 to bude takto:
muži + ženy v PH B divize vždy za 1 bod, celkem 2 body
juniorky U21 HME A divize za 3 body, junioři U21 HME B divize za 1 bod, celkem 4 body
dívky U18 B divize za 1 bod, kluci U18 B divize za 1 bod, celkem 2 body
Reprezentace tak v roce 2015 získají celkem 8 bodů, což je oproti roku 2014 výrazný propad. V rámci objektivnosti ale je potřeba upozornit na fakt, že nám u reprezentací výrazně vylepšují koeficienty halové ME dospělých.
Když již pracujeme se statistikami, je dobré se podívat i na podíl mužské a ženské kategorie na dosažených bodech:
V roce 2014 mužská složka z 15 bodů zajistila 6 bodů, ženská 9 bodů.
V roce 2015 by mužská složka z 8 bodů měla zajistit 3 body, ženská 5 bodů.
Rámcově tedy lze říct, že ženská složka zajišťuje v letech 2014 a 2015 2/3 dosažených bodů, mužská pouze třetinu!
Proč tomu tak je? Osobně vidím 2 důvody:
1. v ženském hokeji je menší konkurence reprezentací (např. v hale na ME U21 teď v lednu se hraje pouze jedna divize, tj. pouze 8 týmů, na ME U16 se hrála také pouze A divize a to ještě ani ne v 8 týmech!)
2. ročníky U16 až U21 v ženské složce jsou více stabilní a nabízejí vyšší kvalitu i kvantitu jednotlivců.
Tento stav ale bude trvat delší časový úsek a tak se musíme připravit na to, že hlavně v mužské složce přijdou "hubenější" léta týmu dospělých a U21.
Když se znovu podíváme na situaci v mužské a ženské složce v čase, lze vidět ještě jeden důležitý výsledek za roky 2014 a 2015:
Mužská složka:
U16 A divize, pád do B divize, U18 B divize, U21 C divize, postup do B divize
Ženská složka:
U16 A divize (B se nehrála), U18 B divize, U21 A divize, pád do B divize
Myslím, že je jasně vidět, co jsem měl na mysli: Pro český hokej je optimální úroveň B divize! A to ve všech věkových kategoriích (v létě budou hrát muži i ženy B divizi také). Pokud si srovnáme potenciál v jednotlivých věkových kategoriích, nemá cenu snít o nejbližších letech. Prostě berme jako dobrý výsledek udržení B divize a pokud se občas povede postup do A divize, neodmítejme jej, ale berme to jako něco nad naše reálné možnosti úspěchu, ale současně i jako dobrou školu, kudy se ubírat dál, aby nám zahraničí neutíkalo. A stejně tak považujme případnou C divizi za nedůstojnou pro naše týmy a tak ji berme jako neúspěch.
Vše výše uvedené mne osobně znovu potvrzuje můj názor na World League. Nesnažme se nacpat někam, kam nepatříme, Ano, hrajme první kolo této soutěže, pokud bude u nás nebo v dostupné vzdálenosti. Neztrácejme ale energii ani finanční zdroje na další kola. Tam prostě nepatříme a "průpovídky" o kvalifikaci na OH nechejme tiše vyšumět.
Výrazným argumentem pro B divizi jako optimální úroveň vidím i ve finančních možnostech svazu pro přípravu jednotlivých reprezentací. Pokud chceme reálně dosáhnout stavu, že B divize nebude časem nad naše síly, je potřeba se výrazně více věnovat kategoriím U16 a U18. Podpořit tyto kategorie finančně, zachovat jejich vedení svazovými trenéry a nebát se i diskuse na téma dalšího vývoje v těchto kategoriích. Pokud uvedené okruhy nebudou mít koncepční řešení, lze reálně očekávat, že v krátkodobém horizontu bude naší optimální úrovní C divize. Pak ale sbohem dotace, granty a sponzoři.
Co mám na mysli tou diskusí? Evropská federace schválila zásadní změnu soutěží U16. Nic proti tomuto rozhodnutí, je to plně v její kompetenci. Nepovažuji toto rozhodnutí za "šťastné" (stejně tak jako zrušení halového hokeje v rozsahu 5+1). Zahajme diskusi o tomto novém formátu v hnutí a řekneme si plusy i mínusy. Osobně vidím jako největší mínus nového formátu to, že povede k produkci menšího počtu hráčů, co se následně projeví v nedostatku hráčů pro hokej v 11 hráčích. Za druhý nebezpečný prvek považuji to, že tento formát povede k podstatně menší kombinační hře a k tendenci střelby za každou cenu. Zda tento způsob bude děti bavit, o tom si dovolím silně pochybovat. Proto volám po diskusi. Pokud bychom nenásledovali rozhodnutí EHF, nabízí se možnost návratu k systému bývalého Coca Cola Cupu, kteří ještě starší pamatují. Pro mladší stručně: Tento turnaj byl každoročně v Praze za účasti 8 reprezentačních týmů do 18 let a byl to předchůdce pozdějších oficiálních ME. Nic nám nebrání zvážit alternativu pořádat pro U16 každoročně turnaj reprezentačních celků o 11 hráčích (a klidně i pod hlavičkou hlavních měst). Pro akci tohoto typu by se snad dal sehnat i titulární sponzor a jsem přesvědčen, že by bylo možné jej podpořit i z grantů. A tato akce by mohla "pohltit" i skomírající turnaje olympijských nadějí. Přemýšlejme!
Teď tedy kluby:
1. O rostoucí kvantitě trenérů i vůli se vzdělávat jsem psal v hodnocení roku 2014. Je moc potřebné tento vývoj podpořit a vytvářet trenérům v klubech podmínky, aby se mohli plně věnovat své práci. Jak? Pracovat s rodiči dětí, aby dělali vedoucí u týmů. To trenérům odebere značné procento jejich vytížení a můžou se více věnovat odborné práci. Dále trpělivě pracovat na náborech nových dětí. V populaci jsou teď silné ročníky, takže děti obecně jsou. V náborech přejít z práce ad hoc na systém. V něm musí mít nezanedbatelnou roli i školní kroužky. Pokud vidíme, že má trenér málo dětí, berme jako realitu, že to není pouze jeho chyba. Nutně zde musí přijít otázka: Jak jsme mu jako klub pomohli?
2. Finance - jasně, že jich nikdy není dost. Systém financování klubové činnosti se radikálně změnil. Dnes největší potenciál tvoří členské příspěvky, granty a sponzoři. Dokážeme v klubech plně využívat potenciál grantů? Máme v klubech přehled, co dělají rodiče našich dětí? Když to nejde přímo přes rodiče, každý z nich má nějaký okruh známých. Máme připraveny nabídky, které bychom rodičům nebo jejich známým předložili?
3. Náročnost práce nebo charita? Otevřeně zde říkám, že mám již alergii na věty typu: Kdybychom měli ty peníze jako tamten klub nebo sport, také bychom měli jinou výkonnost. Odpovědně prohlašuji, že je to velká lež a tato filozofie je cestou do pekel. Proč? Nikdo za námi nepřijde jako charita a nebude několik let čekat, zda jeho investice (sponzoring) padne na úrodnou půdu. Konkurence je rozsáhlá a tvrdá. A uspět v jednání se sponzorem, aby šel zrovna do našeho klubu nelze pomocí slibů. Je potřeba jim ukázat výsledky, které jsou podloženy tvrdou prací. A také je potřeba vědět, že výkladní skříní práce klubu jsou týmy dospělých. Pokud tam nefunguje tvrdá práce, vše ostatní je neprůchozí.
Proč jsem mírným optimistou u klubů, i když jsem napsal ty body výše? Je to jednoduché: Protože vidím, že neobjevuji nic nového, že v hodně klubech se již na uvedených okruzích pilně pracuje. A jejich práce nese již i ovoce. Body výše jsou určeny těm, kteří ještě někdy mají tendenci přesunout odpovědnost na jiné. Pro ně jednoduchá rada - nemusíte dělat nic z toho, co jsem psal. Stačí, když si budete analyzovat práci těch úspěšnějších. Vždy tam něco najdete, co vám pomůže.
Práce v klubech je na dobré cestě. Pokud z ní na některé křižovatce neodbočí a ještě pár let v ní vytrvají, bude to všem přinášet stále více radosti.
Tak hodně štěstí a dobrý rok 2015!
Žádné komentáře:
Okomentovat