Cca za měsíc se uzavřou extraligové boje mužů a žen. Jak vidíte šance jednotlivých týmů v boji o titul? Můžete hlasovat.
Extraliga muži:
mezi kandidáty na postup do playoff a tím i do bojů o titul patří ještě 6 týmů: Slavia, Bohemians, Rakovník, Litice, President a Hradec Králové. O kterém týmu si myslíte, že nakonec získá titul?
Poznámka: hlasování je anonymní a kdo jak hlasoval se nikam neukládá.
Miniaplikace
Extraliga ženy:
zde jsou kandidáti do playoff očekávané týmy a tak se do boje o titul zapojí: Slavia, Hostivař, Rakovník a Praga. Opět můžete v hlasování dát hlas týmu, kterému věříte nejvíce, že získá titul.
Miniaplikace
pátek 29. dubna 2016
sobota 23. dubna 2016
Rozpaky
Po delší pauze jsem se byl podívat na extraligu žen. Konkrétně mne zajímal souboj dvou týmů, které za 3 týdny budou reprezentovat český ženský hokej v evropských pohárech.
Hostivař - Slavia A 2:2
Nevím, nevím. Zápas ukázal negativa i pozitiva. O co více scházela kvalita, o to více byly vidět souboje. A když k tomu přidáme i netaktické chování dokonce skupin hráček v obou týmech, tak moc nešlo odcházet ze zápasu s optimizmem. Mne prostě oba týmy neuchvátily. Fakt ne. Čekal jsem podstatně víc. Nechci v žádném případě tvrdit, že jsme nemohli vidět i zajímavé akce, ale některé chyby by na pohárech mohly mít fatální následky, Trenéři ještě mají na čem pracovat.
Průběh zápasu: ve druhé minutě vedla Hostivař 1:0 (gól z TR), ve 22. minutě vyrovnala po sólu Reichlová stav na 1:1. Ve 43. minutě Slavia otočila skóre na 1:2 ve svůj prospěch, v závěrečném náporu těsně před koncem po TR Hostivař vyrovnala na konečných 2:2.
Slavia B - Praga 1:0
Dlouho jsem něco podobného neviděl. Praga byla jednoznačným favoritem, ale kdoví, zda i soupeře některé její hráčky nepodcenily. Každopádně měla Praga výrazně více ze hry, ale její hra byla stereotypní, záměry dopředu čitelné. Slavia trpělivě bránila a čekala na svou příležitost. Jednu z nich (třetí v pořadí) v závěru druhé čtvrtiny proměnila Kamarádová, kdy dorazila do prázdné branky střelu Hovorkové. Praga ještě více znervózněla a evidentně začala pracovat i psychika hráček. Jinak si nedovedu vysvětlit nepřesnosti a ztráty míče i u zkušených hráček.
Slavia B výhru ubránila a pro hráčky týmu to byl důvod k velké a neskrývané radosti. Porazily favorita. Hra srdcem opět jednou slavila úspěch.
Výsledky dalších sobotních zápasů (bez záruky):
ženy:
Rakovník - Hradec Králové 6:0
Mnichovice - Bohemians 1:1
muži:
Hostivař - President 2:3
Slavia - Rakovník 2:2
Hostivař - Slavia A 2:2
Nevím, nevím. Zápas ukázal negativa i pozitiva. O co více scházela kvalita, o to více byly vidět souboje. A když k tomu přidáme i netaktické chování dokonce skupin hráček v obou týmech, tak moc nešlo odcházet ze zápasu s optimizmem. Mne prostě oba týmy neuchvátily. Fakt ne. Čekal jsem podstatně víc. Nechci v žádném případě tvrdit, že jsme nemohli vidět i zajímavé akce, ale některé chyby by na pohárech mohly mít fatální následky, Trenéři ještě mají na čem pracovat.
Průběh zápasu: ve druhé minutě vedla Hostivař 1:0 (gól z TR), ve 22. minutě vyrovnala po sólu Reichlová stav na 1:1. Ve 43. minutě Slavia otočila skóre na 1:2 ve svůj prospěch, v závěrečném náporu těsně před koncem po TR Hostivař vyrovnala na konečných 2:2.
Slavia B - Praga 1:0
Dlouho jsem něco podobného neviděl. Praga byla jednoznačným favoritem, ale kdoví, zda i soupeře některé její hráčky nepodcenily. Každopádně měla Praga výrazně více ze hry, ale její hra byla stereotypní, záměry dopředu čitelné. Slavia trpělivě bránila a čekala na svou příležitost. Jednu z nich (třetí v pořadí) v závěru druhé čtvrtiny proměnila Kamarádová, kdy dorazila do prázdné branky střelu Hovorkové. Praga ještě více znervózněla a evidentně začala pracovat i psychika hráček. Jinak si nedovedu vysvětlit nepřesnosti a ztráty míče i u zkušených hráček.
Slavia B výhru ubránila a pro hráčky týmu to byl důvod k velké a neskrývané radosti. Porazily favorita. Hra srdcem opět jednou slavila úspěch.
Výsledky dalších sobotních zápasů (bez záruky):
ženy:
Rakovník - Hradec Králové 6:0
Mnichovice - Bohemians 1:1
muži:
Hostivař - President 2:3
Slavia - Rakovník 2:2
neděle 10. dubna 2016
Potěšující informace
V posledním období jsem se dostal ke třem potěšujícím informacím. Chci se o ně podělit.
První dvě se týkají trenérů. Do vrcholných soutěží se po pauze vrátili dvě silné trenérské osobnosti.
K extraligovému týmu mužů Hostivaře zamířil po ukončení práce u reprezentace mužů Miroslav Ludvík. Podle toho, co jsem měl možnost vidět v sobotu v duelu Hostivaře s Bohemians jej nečeká málo práce, ale určitě to není předem zbytečná práce. Má týmu co dát a má tam hráče, kteří se můžou hodně zlepšovat. Potenciál tam rozhodně je.
Druhým trenérem, který se do extraligy vrací je Michal Toms. Stejně jako Ludvík se i Toms vrací po ukončení práce u reprezentace mužů (ale po delší pauze), ale Michal mění kategorii a převzal teď od jarní části A tým žen Slavie. Viděl jsem sobotní zápas Slavie s Mnichovicemi a lze se opakovat jako u Ludvíka. Tomse také čeká s týmem dost práce, i když výrazně jiného druhu. Jedním z hlavních úkolů pro něj bude dát hře týmu žádoucí fazónu. Splnění tohoto úkolu si myslím, že nemusí dlouho trvat. Hráčky i trenér by měli být vedeni stejným zájmem a tak, i když Slavii za cca 5 týdnů čeká Pohár mistrů, je jeho splnění i v tak krátkém časovém intervalu reálné.
Dalším klíčovým úkolem pro něj bude průběžné zvyšování výkonnosti mladých hráček a jejich postupná integrace do základu týmu. Pro tento úkol je k dispozici více času, zatím nic nehoří, ale nejde jeho plnění odkládat. Již příští halová sezóna řekne hodně.
Každopádně potenciál růstu výkonnosti týmu tam vidím značný.
Takže přeji oběma trenérům hodně úspěchů, aby i klubový hokej výkonnostně rostl.
Třetí potěšující informací je výstavba kryté tribuny na hřišti Hostivaře. Možná si někdo řekne "no a co"? Možná se mýlím já, ale osobně považuji zázemí každého areálu za stejně důležité, jako vlastní hrací plochu. A ke kvalitnímu zázemí podle mého názoru patří slušné kabiny se sprchami a tribuna.
Takže příklad Hostivaře považuji za následováníhodný a Hostivaři přeji stejně úspěšnou cestu i při dostavbě kabinové části.
První dvě se týkají trenérů. Do vrcholných soutěží se po pauze vrátili dvě silné trenérské osobnosti.
K extraligovému týmu mužů Hostivaře zamířil po ukončení práce u reprezentace mužů Miroslav Ludvík. Podle toho, co jsem měl možnost vidět v sobotu v duelu Hostivaře s Bohemians jej nečeká málo práce, ale určitě to není předem zbytečná práce. Má týmu co dát a má tam hráče, kteří se můžou hodně zlepšovat. Potenciál tam rozhodně je.
Druhým trenérem, který se do extraligy vrací je Michal Toms. Stejně jako Ludvík se i Toms vrací po ukončení práce u reprezentace mužů (ale po delší pauze), ale Michal mění kategorii a převzal teď od jarní části A tým žen Slavie. Viděl jsem sobotní zápas Slavie s Mnichovicemi a lze se opakovat jako u Ludvíka. Tomse také čeká s týmem dost práce, i když výrazně jiného druhu. Jedním z hlavních úkolů pro něj bude dát hře týmu žádoucí fazónu. Splnění tohoto úkolu si myslím, že nemusí dlouho trvat. Hráčky i trenér by měli být vedeni stejným zájmem a tak, i když Slavii za cca 5 týdnů čeká Pohár mistrů, je jeho splnění i v tak krátkém časovém intervalu reálné.
Dalším klíčovým úkolem pro něj bude průběžné zvyšování výkonnosti mladých hráček a jejich postupná integrace do základu týmu. Pro tento úkol je k dispozici více času, zatím nic nehoří, ale nejde jeho plnění odkládat. Již příští halová sezóna řekne hodně.
Každopádně potenciál růstu výkonnosti týmu tam vidím značný.
Takže přeji oběma trenérům hodně úspěchů, aby i klubový hokej výkonnostně rostl.
Třetí potěšující informací je výstavba kryté tribuny na hřišti Hostivaře. Možná si někdo řekne "no a co"? Možná se mýlím já, ale osobně považuji zázemí každého areálu za stejně důležité, jako vlastní hrací plochu. A ke kvalitnímu zázemí podle mého názoru patří slušné kabiny se sprchami a tribuna.
Takže příklad Hostivaře považuji za následováníhodný a Hostivaři přeji stejně úspěšnou cestu i při dostavbě kabinové části.
čtvrtek 17. března 2016
Jsme bohatí? Nebo hloupí?
V příspěvku "Povánoční téma: finance" na tomto blogu, věnovaném možnostem financování klubové činnosti, jsem napsal "Jako další, až neomluvitelný, prohřešek vidím situace, kdy nečerpáme ani ty zdroje, ke kterým se reálně lze dostat. Ano, mám na mysli granty."
Sám jsem nečekal, že se po velice krátkém čase k tomuto tématu budu muset vrátit.
V říjnu loňského roku MŠMT na základě pokynu ministryně paní Valachové zveřejnilo možnost podání žádosti o grant přímo z klubů. Jak jsme se jako pozemní hokej k tomu postavili?
V informaci, zveřejněné na webu MŠMT, se lze dočíst, že byly pro PH přiděleny tyto částky:
Bohemians 50.000
Hostivař 155.000
Kadaň 97.000
Praga 89.000
Rakovník 144.000
Na rovinu říkám, že jsem to podrobně nestudoval, je toho 45 stránek, takže se mohlo stát, že jsem některý klub přehlídl. V takovém případě se omlouvám.
Každopádně musím napsat, že tomu nerozumím. Jsme skutečně tak bohatí, že to nepotřebujeme, tento zdroj financování? Nebo jsme jenom hloupí? V tom druhém případě nezávidím funkcionářům klubů, které si žádost nepodali, když budou muset vysvětlovat rodičům dětí a mládeže, na které je tento grant přímo určen, proč musí platit vysoké příspěvky, když klub nevyužije legální možnost získání financí na činnost dětí.
Njn, co ještě dodat? Asi nic!
Sám jsem nečekal, že se po velice krátkém čase k tomuto tématu budu muset vrátit.
V říjnu loňského roku MŠMT na základě pokynu ministryně paní Valachové zveřejnilo možnost podání žádosti o grant přímo z klubů. Jak jsme se jako pozemní hokej k tomu postavili?
V informaci, zveřejněné na webu MŠMT, se lze dočíst, že byly pro PH přiděleny tyto částky:
Bohemians 50.000
Hostivař 155.000
Kadaň 97.000
Praga 89.000
Rakovník 144.000
Na rovinu říkám, že jsem to podrobně nestudoval, je toho 45 stránek, takže se mohlo stát, že jsem některý klub přehlídl. V takovém případě se omlouvám.
Každopádně musím napsat, že tomu nerozumím. Jsme skutečně tak bohatí, že to nepotřebujeme, tento zdroj financování? Nebo jsme jenom hloupí? V tom druhém případě nezávidím funkcionářům klubů, které si žádost nepodali, když budou muset vysvětlovat rodičům dětí a mládeže, na které je tento grant přímo určen, proč musí platit vysoké příspěvky, když klub nevyužije legální možnost získání financí na činnost dětí.
Njn, co ještě dodat? Asi nic!
neděle 21. února 2016
Co lze čekat v halovém hokeji žen
Sledování turnaje v Minsku mne ještě vede k napsání tohoto příspěvku. Je věnován odhadu situace v halovém hokeji v nejbližších letech.
Slavia dokázala získat bronzovou medaili. Bez toho, abych jakkoli snižoval výkon Slavie (a mne se líbil), tak je potřeba se podívat na některé prvky z pohledu blízké budoucnosti..
Prvním prvkem jsou věkové průměry týmů:
Tato tabulka je dost nepříjemná. A plynou z ní tyto závěry:
1. týmy jsou hodně vyrovnané a tak výraznější obměna hráček není vždy zárukou úspěchu. U Sumčanky zařazení hned 6 hráček do 20 let a u Kampongu totéž plus ještě nejnižší věkový průměr znamenaly propad tabulkou.
2. Pozoruhodná je věková struktura týmu Dűsseldorfu. 5 hráček do 20 let, z toho 4 hrály v základní pětce, která byla ještě podpořena brankářkou Kubalski, které je 22 let. A zde je nutno zdůraznit, že tyto hráčky před rokem vyhrály německou halovou bundesligu! V jejich 18 letech. Jsem hluboce přesvědčen, že jména Selin ORUZ (19), Liza-Marie SCHŰTZE (19), Annika SPRINK (19), ty budeme v blízké budoucnosti slýchat častěji.
Nepříjemným zjištěním také bylo, že tyhle skoro dorostenky přehrály všechny, včetně našeho týmu! A znovu opakuji, je jim teprve 19. Závidím německému trenérovi tu perspektivu, kterou si vychoval.
3. Stejný počet 5 hráček do 20 let mělo v sestavě i Campo Madrid. A musím opakovat to, co u německého mistra. Ty mladé holky toho již umí sakramentsky hodně. Zapamatujme si jména Arrazola, Iglesias, Zorita Marques. Ty, dirigované zkušenou Empar Gil, také hrály v základní sestavě a nestačily pouze na německý tým. Ale budou se také zlepšovat.
Slavia dokázala získat bronzovou medaili. Bez toho, abych jakkoli snižoval výkon Slavie (a mne se líbil), tak je potřeba se podívat na některé prvky z pohledu blízké budoucnosti..
Prvním prvkem jsou věkové průměry týmů:
Tato tabulka je dost nepříjemná. A plynou z ní tyto závěry:
1. týmy jsou hodně vyrovnané a tak výraznější obměna hráček není vždy zárukou úspěchu. U Sumčanky zařazení hned 6 hráček do 20 let a u Kampongu totéž plus ještě nejnižší věkový průměr znamenaly propad tabulkou.
2. Pozoruhodná je věková struktura týmu Dűsseldorfu. 5 hráček do 20 let, z toho 4 hrály v základní pětce, která byla ještě podpořena brankářkou Kubalski, které je 22 let. A zde je nutno zdůraznit, že tyto hráčky před rokem vyhrály německou halovou bundesligu! V jejich 18 letech. Jsem hluboce přesvědčen, že jména Selin ORUZ (19), Liza-Marie SCHŰTZE (19), Annika SPRINK (19), ty budeme v blízké budoucnosti slýchat častěji.
 |
| Selin ORUZ |
 |
| Liza-Marie SCHŰTZE |
 |
| Annika SPRINK |
Nepříjemným zjištěním také bylo, že tyhle skoro dorostenky přehrály všechny, včetně našeho týmu! A znovu opakuji, je jim teprve 19. Závidím německému trenérovi tu perspektivu, kterou si vychoval.
3. Stejný počet 5 hráček do 20 let mělo v sestavě i Campo Madrid. A musím opakovat to, co u německého mistra. Ty mladé holky toho již umí sakramentsky hodně. Zapamatujme si jména Arrazola, Iglesias, Zorita Marques. Ty, dirigované zkušenou Empar Gil, také hrály v základní sestavě a nestačily pouze na německý tým. Ale budou se také zlepšovat.
 |
| Martin Paula ARRAZOLA |
 |
| Empar GIL |
Buďme tedy rádi, že obě země nehrají HME v kategorii U21 a že Španělky nehrají ani HME žen. Určitě by konečné tabulky vypadaly jinak.
4. Generační výměna bude čekat Minsk. A tady je potřeba vnímat ne úplně optimální věkovou skladbu týmu Slavie (a tedy i reprezentace). Pokud se nezačne rychle pracovat a hlavně úplně separátně od stávajícího týmu s mládeží cca do 20 let (ale spíše i méně), nečeká nás světlá budoucnost. Proč separátně? Protože dnes nemáme mladé hráčky, které by znaly základy halového hokeje. A tak by jejich společná příprava se stávajícími hráčkami nebyla ničemu prospěšná.
Řešit tuto situaci je potřeba hned (i tak je již skoro pozdě). Pokud ji odpovědní řešit nebudou, lze vývoj v nejbližších letech snadno odhadnout. A není to nic potěšujícího!
Pohár ženy - den poslední
V závěreční den čekal Slavii souboj o bronzové medaile s Arminen Vídeň. Když již nevyšlo finále, slávistky se netajily, že chtějí alespoň tu bronzovou medaili.
První poločas ale tomu nenapovídal. Výkon Slavie byl studený, bez myšlenky, nohám se nechtělo běhat. Byl to nejslabší poločas Slavie ve všech 5 zápasech. Naštěstí Rakušanky toho nevyužily. Ale být to jiný (odvážnější) soupeř, nevím, nevím.
Druhý poločas již hráčky pojaly podstatně zodpovědněji. Hned na konci druhé minuty vstřelila Bížová důležitý gól z TR. Pak oba týmy nechtěly udělat chybu, a proto jsme šancí moc neviděli. Vše rozhodla opět Bížová ve 13. minutě a jak jinak, než z TR. Arminen sice ještě zkusil čtyři minuty před koncem powerplay, ale efekt to nemělo.
Slavia tak naplnila tradice. Medaile na Pohárech získává v sudých letech. Tradici naplnily i Rakušanky, které již musí mít z českého hokeje trauma. Vloni je česká reprezentace porazila v souboji o bronz na HMS v Lipsku, v tomto roce je reprezentace v přímém souboji o záchranu na HME poslala do B divize a dnes tedy opět český hokej a opět neúspěch rakouských hráček. O tom, že to v Rakušankách leží hluboko svědčila i jejich rezignace v závěrečných sekundách. Měly ještě TR, ale byly tak rozhozené, že jej ani dobře nerozehrály.
Co dodat? Je potřeba pogratulovat celému týmu i jeho vedení k úspěšnému turnaji. Tým se dal dohromady včas a disciplinovaným výkonem dal zapomenout na slabší ligové výkony. Jenomže na tomto místě je potřeba zmínit i další prvky. Slavia prostě v hale v ČR nemá soupeře. Hráčky vědí, že domácí soutěž vyhrají. Nic je tedy nemotivuje, aby na sobě intenzivně pracovaly celou sezónu. A že náročnější přístup v posledních týdnech nestačí, to se ukázalo v zápase s Madridem. Tam hráčky mohly vidět, v čem zaostávají. Chápu, že je to náročné hlavně po psychické stránce se motivovat k intenzivní práci po celou sezónu, ale pokud to nenastane, to finále bude nadále pouze snem.
První poločas ale tomu nenapovídal. Výkon Slavie byl studený, bez myšlenky, nohám se nechtělo běhat. Byl to nejslabší poločas Slavie ve všech 5 zápasech. Naštěstí Rakušanky toho nevyužily. Ale být to jiný (odvážnější) soupeř, nevím, nevím.
Druhý poločas již hráčky pojaly podstatně zodpovědněji. Hned na konci druhé minuty vstřelila Bížová důležitý gól z TR. Pak oba týmy nechtěly udělat chybu, a proto jsme šancí moc neviděli. Vše rozhodla opět Bížová ve 13. minutě a jak jinak, než z TR. Arminen sice ještě zkusil čtyři minuty před koncem powerplay, ale efekt to nemělo.
Slavia tak naplnila tradice. Medaile na Pohárech získává v sudých letech. Tradici naplnily i Rakušanky, které již musí mít z českého hokeje trauma. Vloni je česká reprezentace porazila v souboji o bronz na HMS v Lipsku, v tomto roce je reprezentace v přímém souboji o záchranu na HME poslala do B divize a dnes tedy opět český hokej a opět neúspěch rakouských hráček. O tom, že to v Rakušankách leží hluboko svědčila i jejich rezignace v závěrečných sekundách. Měly ještě TR, ale byly tak rozhozené, že jej ani dobře nerozehrály.
Co dodat? Je potřeba pogratulovat celému týmu i jeho vedení k úspěšnému turnaji. Tým se dal dohromady včas a disciplinovaným výkonem dal zapomenout na slabší ligové výkony. Jenomže na tomto místě je potřeba zmínit i další prvky. Slavia prostě v hale v ČR nemá soupeře. Hráčky vědí, že domácí soutěž vyhrají. Nic je tedy nemotivuje, aby na sobě intenzivně pracovaly celou sezónu. A že náročnější přístup v posledních týdnech nestačí, to se ukázalo v zápase s Madridem. Tam hráčky mohly vidět, v čem zaostávají. Chápu, že je to náročné hlavně po psychické stránce se motivovat k intenzivní práci po celou sezónu, ale pokud to nenastane, to finále bude nadále pouze snem.
 |
| Nejlepší střelkyně týmu i celého turnaje ADÉLA BÍŽOVÁ |
 |
| Velice častá situace v zápase s Madridem |
 |
| Odměna |
 |
| a opět odměna |
 |
| tým, který hrál v Minsku |
sobota 20. února 2016
Pohár ženy - den druhý
Dnešek uzavřel boje ve skupinách a otevřel boje o záchranu v A divizi, stejně tak jako pro Slavii podstatně více zajímavé boje o medaile.
Slavia nejdříve musela bodovat proti holandskému mistrovi. Nebyl to hezký zápas, ale velké zápasy se na krásu nehrají. Lépe začala Slavia, když se již koncem třetí minuty trefila z TR Bížová. Pak se po celý první poločas hra přelévala od branky k brance, faktem ale je, že opticky více ze hry měly Holanďanky. Nenašly ale cestu přes defenzivní blok Slavie, a tak poločas Slavia vyhrála 1:0.
Ve druhém poločase tlak Holanďanek sílil, mezi pátou a sedmou minutou se hrálo pouze u kruhu Slavie. Pro soupeře stále bez kýženého efektu a tak to byla Slavia, která v deváté minutě opět z TR A. Mejzlíkovou zvýšila své vedení na 2:0. Pak dále pokračovalo ostřelování branky Slavie z TR Kampongu, naštěstí míčky lítaly mimo branku. V čase 11.36 začaly hrát Holanďanky powerplay. Ale nijak extra tuto situaci nezvládaly, v 15. minutě utekly soupeřkám Bížová a Reinosová a ta zvýšila do prázdné branky již na 3:0. Tento stav již zůstal až do konce.
Co rozhodlo? Na jednu stranu střelecká nemohoucnost Holanďanek (ve skupině vstřelily pouze 2 góly) a na překvapení i jejich neúspěšnost při TR. Aby Holanďanky nedaly ze 6 TR ani jeden gól, to nepamatuji.
Slavia tak postoupila do semifinále večer proti Madridu. A to již byl soupeř jiné kvality. Výborný technicky, pohyblivý, ale hlavně důrazný a pěkně tvrdý. Průběh zápasu ovlivnila rychlá branka Madridu. Již po necelých dvou minutách byla úspěšná Lopez. Pak pokračoval fakticky po celý zápas tlak Španělek, Slavia hrozila pouze z protiútoků. Bohužel ani Bížová ani Reinosová svá sóla proti brankářce soupeře neproměnily a to se nakonec ukázalo jako rozhodující. Bez gólu se postoupit do finále nedá. Španělky ještě minutu a půl před koncem vstřelily druhý gól.
Slavia opět zopakovala historii a opět přes Madrid neprošla. Je to škoda, tým dřel, ale soupeř byl prostě o něco lepší. A o něco lepší skoro ve všech herních činnostech. Kvalitní technika podepřená dobrou kondicí, sebedůvěra + již zmíněná tvrdost a důraz, to vše naklánělo misky vah na stranu Madridu.
Slavia tak zopakuje svá maxima z minulosti = boj o bronzové medaile. Zítra bude jejich soupeřem rakouský mistr Arminen. Překročit tento stín a hrát finále, to vyžaduje kousek sportovního štěstí, ale hlavně několik dalších faktorů. Lepší kondici, širší kádr použitelných hráček a určitou šablonu ofenzivní části hry. Nejsou to nereálné úkoly, ale vyžadují čas a trpělivost.
Tak v neděli budeme držet palce, aby to byla alespoň medaile, i když bronzová.
Slavia nejdříve musela bodovat proti holandskému mistrovi. Nebyl to hezký zápas, ale velké zápasy se na krásu nehrají. Lépe začala Slavia, když se již koncem třetí minuty trefila z TR Bížová. Pak se po celý první poločas hra přelévala od branky k brance, faktem ale je, že opticky více ze hry měly Holanďanky. Nenašly ale cestu přes defenzivní blok Slavie, a tak poločas Slavia vyhrála 1:0.
Ve druhém poločase tlak Holanďanek sílil, mezi pátou a sedmou minutou se hrálo pouze u kruhu Slavie. Pro soupeře stále bez kýženého efektu a tak to byla Slavia, která v deváté minutě opět z TR A. Mejzlíkovou zvýšila své vedení na 2:0. Pak dále pokračovalo ostřelování branky Slavie z TR Kampongu, naštěstí míčky lítaly mimo branku. V čase 11.36 začaly hrát Holanďanky powerplay. Ale nijak extra tuto situaci nezvládaly, v 15. minutě utekly soupeřkám Bížová a Reinosová a ta zvýšila do prázdné branky již na 3:0. Tento stav již zůstal až do konce.
Co rozhodlo? Na jednu stranu střelecká nemohoucnost Holanďanek (ve skupině vstřelily pouze 2 góly) a na překvapení i jejich neúspěšnost při TR. Aby Holanďanky nedaly ze 6 TR ani jeden gól, to nepamatuji.
Slavia tak postoupila do semifinále večer proti Madridu. A to již byl soupeř jiné kvality. Výborný technicky, pohyblivý, ale hlavně důrazný a pěkně tvrdý. Průběh zápasu ovlivnila rychlá branka Madridu. Již po necelých dvou minutách byla úspěšná Lopez. Pak pokračoval fakticky po celý zápas tlak Španělek, Slavia hrozila pouze z protiútoků. Bohužel ani Bížová ani Reinosová svá sóla proti brankářce soupeře neproměnily a to se nakonec ukázalo jako rozhodující. Bez gólu se postoupit do finále nedá. Španělky ještě minutu a půl před koncem vstřelily druhý gól.
Slavia opět zopakovala historii a opět přes Madrid neprošla. Je to škoda, tým dřel, ale soupeř byl prostě o něco lepší. A o něco lepší skoro ve všech herních činnostech. Kvalitní technika podepřená dobrou kondicí, sebedůvěra + již zmíněná tvrdost a důraz, to vše naklánělo misky vah na stranu Madridu.
Slavia tak zopakuje svá maxima z minulosti = boj o bronzové medaile. Zítra bude jejich soupeřem rakouský mistr Arminen. Překročit tento stín a hrát finále, to vyžaduje kousek sportovního štěstí, ale hlavně několik dalších faktorů. Lepší kondici, širší kádr použitelných hráček a určitou šablonu ofenzivní části hry. Nejsou to nereálné úkoly, ale vyžadují čas a trpělivost.
Tak v neděli budeme držet palce, aby to byla alespoň medaile, i když bronzová.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)