5 minut fakt nestačí!!

Reprezentace žen má za sebou druhý test - tři přípravné zápasy s Polskem. Bylo vidět něco potěšujícího?

Viděl jsem první dva zápasy, jak to vypadalo v nedělním nevím, tak pokud náhodou přišla pro příznivce i radost, jenom fajn.
Co tedy ukázaly první dva zápasy s Polkami? Bohužel, vše, co jsem psal o zápasech s Italkami, to vše platilo i s Polkami. Navíc se ještě objevily další poznatky:

1. zbytečné fauly - v průběhu zápasu začal narůstat počet faulů, které tak důvěrně známe z domácí soutěže. Sekání do hole dominovalo nejvíce. Tak jenom stručně k tomuto "hernímu prvku". Je žádoucí rychle na tento "prvek" zapomenout. Jinak by se také mohlo za rok na ME stát, že by náš tým mohl mít vyloučených více hráček současně a tím i riziko, že by naše reprezentace prohrála zápas kontumačně (a to se při poklesu počtu hráček pod určený počet teoreticky i prakticky stát může). Doufám, že nikdo v českém hokeji nestojí o takovýto případný zápis do historických análů.

2. přihrávky do kruhu soupeře - již v nižších věkových kategoriích se učí, že do připravené obrany se necentruje. Připadalo mi to, že chceme teorii poopravit. Ale nějak to nefungovalo.

3. vzájemná komunikace - kolem ženského hokeje jsem se pohyboval dost dlouho na to, abych jedné věci věřil jako axiomu = neustálá potřeba ženského týmu o něčem mluvit. O to více jsem koukal, že naše hráčky tuto potřebu nemají! Chyběla jakákoli komunikace, která by případně i mohla pozitivně přispět k organizaci hry alespoň menší skupiny hráček. Co konkrétně? Kdo obsadí nepokrytou hráčku v české obranné čtvrtině, kam se má pohnout hráčka před obránci nebo před zálohou a pod. I jenom dirigování si postavení svých spoluhráček je určitě přínos. Nebo to nebylo potřeba?

4. Za čtyři zápasy nevstřelila česká reprezentace ani gól. K tomu není potřeba nic dodávat.

Na třetí zápas jsem nešel schválně. Fakt nemám potřebu ztrácet čas sledováním chaotického pobíhání po hřišti. Jsem stále přesvědčen, že kádr má na víc, než předváděl. Ale k tomu je potřeba se tedy vrátit ke svým standardním výkonům.

A ještě jeden postřeh: chyběla mi u hráček radost - jakákoli. Přeci nejde odehrát 4 zápasy bez jakéhokoli projevu. Nešlo o život, i když se většinou nedařilo, i tak pár akcí nebylo špatných. Výsledek: projev žádný.... No nevím.